Porovnání II. a III. pilíře

Pro mnoho zodpovědných lidí je to možná otázka dne. Mám spořit ve II. pilíři nebo bude výhodnější zvolit penzijní připojištění? Co se více vyplatí?
Na základě výpočtů mně vychází jako výrazně výhodnější III. pilíř, tj. penzijní připojištění.

Kdo se chce nějakým způsobem rozhodnout, musí vycházet z podkladů a kalkulaček, které jsou momentálně přístupné na webu.
Pro II. pilíř je to hlavně důchodová kalkulačka provozovaná na webu MPSV.
Pro III. pilíř jsou to kalkulačky na jednotlivých webech penzijních fondů.

A aby to bylo ještě komplikovanější, mají kalkulačky pro II. a pro III. pilíř jiné filosofie výpočtu. Kalkulačka MPSV pro II. pilíř vypočítává přímo výši důchodu (nikoliv však výši naspořené částky), kdežto kalkulačky pro penzijní připojištění vypočtou i výši naspořené částky a teprve poté se počítá vlastní důchod.

Problém dělá také spořící částka. Zatímco ve III. pilíři si ji stanovuje klient sám a částka 1000 Kč měsíčně není nijak výjimečná, zvláště od příštího roku, kdy se zvýšený státní příspěvek 230 Kč bude vyplácet jen těm, kteří si spoří měsíčně právě tu tisíci korunu, je příspěvek klienta ve II. pilíři odvozen od výše mzdy.
Pokud to má být 1 000 Kč, pak by tomu při sazbě 2 % odpovídal příjem 50 000 Kč.

Porovnání
Uvažujme osobu narozenou v roce 1975, která má před sebou ještě 30 let do důchodu. Jaké má takový člověk možnosti příjmů při odchodu do důchodu.

Státní důchod
Ten by měl mít u měsíčního příjmu ve výši 25 000 Kč hodnotu 12 372 Kč.
Při příjmech 50 000 Kč dosáhne na 16 955 Kč.

II. pilíř
Plat 25 000 Kč znamená státní důchod 11 163 Kč a ze spoření 2 132 Kč. Celkem 13 295Kč.
Pro plat 50 000 Kč to je 15 201 + 4 265 Kč. Celkem 19 466 Kč.
Uvažujeme výnos 3,5 % p.a.

III. pilíř
Státní důchod zůstává v plné výši.
Za 30 let lze při vkladu 1000 Kč, výnosu 2,5 % a příspěvku od státu ve výši 230 Kč naspořit cca 650 000 Kč.
Této částce odpovídá měsíční důchod po garantovanou dobu 20 let ve výši 2 861 Kč. Ale jsou zde i jiné výhodnější varianty.

Při měsíčním vkladu 500 Kč bude naspořená částka asi 350 000 Kč a důchod po dobu 20 let jen 1540 Kč.

Výhoda II. pilíře
Vidím ji jen ve výši státní podpory a i to je diskutabilní, protože vám ji stát při odchodu do důchodu de facto sebere.
Také je v něm obecně nižší vlastní vklad.

Nevýhody II. pilíře
- Spoření nelze ukončit a vybrat si něco jako odbytné. To považuji až za téměř protiústavní.
- Naspořené prostředky lze čerpat pouze formou měsíčního důchodu, neexistuje jednorázové vyrovnání.
- Problematický je také způsob dědění v případě úmrtí klienta v době tzv. spořící fáze.
- Nezanedbatelné také není politické riziko. Zejména zpočátku je reálně možné očekávat, v případě základní změny orientace vlády, nějaké nepříznivé změny.
Pozn.. Na druhé straně je otázka, zda by si případná vláda ČSSD dovolila jít do rizika poklesu přízně voličů.

Oproti tomu ve III. pilíři existuje přece jen větší svoboda klienta a má k dispozici větší možnost volby.
Výše vkladu je zcela závislá jen na jeho rozhodnutí.
Byla sice zrušena možnost výsluhové penze (po 15 letech spoření), ale odbytné lze i nadále uplatnit.
Je možnost vybrat si peníze na konci spořícího cyklu i jednorázově a pak je použít podle své volby.
V případě smrti v průběhu spoření se odbytné převádí v hotovosti na obmyšlenou osobu.
Zásadně významná je také možnost příspěvku od zaměstnavatele, která může výši naspořené částky velmi výrazně ovlivnit.

Resumé
Je dost obtížné něco kategoricky tvrdit, protože srovnání není snadné.
Uvažujme pro zjednodušení klienta s měsíčním příjmem 25 000 Kč.
II. pilíř - vklad klienta po dobu spoření je 180 000 Kč a příjmy budou 13 295 Kč.
III. pilíř - vklad je 360 000 Kč a příjmy budou (pro měsíční mzdu 25 000 Kč) 15 233. Někdy i více.
III. pilíř při vkladu 180 000 Kč dává celkové příjmy v důchodu 13 912 Kč.
Pokud jsou tyto výpočty v principu správné, pak není co řešit. Pro klienta s příjmy okolo průměrného platu je výhodnější angažovat se jen ve III. pilíři.
Vypočtené hodnoty je však nutné brát jako směrné. Není jasné, jakou budou výnosy v obou pilířích, u III. pilíře je možná volba druhu důchodu, která ovlivňuje celkovou částku.
Vůbec se v tomto výpočtu neuvažuje růst mezd a tím i možnost větších úspor.

A co takhle předdůchod
Do předdůchodu by bylo možné odejít nejdříve v 60 letech, tj. v době, ve které lze již lze pobírat důchod z úspor bez ohledu na zvolený pilíř.
Min. důchod má být 30 % průměrné mzdy. Ale té budoucí. Na dnešní poměry by měl mít předdůchodce zaručen měsíční důchod 7 500 Kč. Na takovou výplatu po dobu 5 let bude muset mít naspořeno cca 450 000 Kč.
Tipnul bych si, že za 30 let to bude částka velmi blízko 1 000 000 Kč.

Předdůchodce si nebude platit zdravotní pojištění a doba předdůchodu se mu bude počítat do odpracovaných let. Nicméně asi s nulovými příjmy v rámci důchodového pojištění.
Pokud by to tak bylo, tak není pravdivé tvrzení, že se předdůchodce vyhne krácení státního důchodu za dobu, kdy nepřispíval na důchodové pojištění.
Doba se mu sice započte, ale výrazně se mu sníží vyměřovací částka.

Vidím problémy v tom, že 7 500 Kč nebude předdůchodci stačit.
Doba předdůchodu mu zásadním způsobem zdevastuje úspory ze spoření či připojištění. V klasickém důchodu již nebude brát téměř nic navíc.

Neřekl bych, že to bude v době do 3 let před nárokem na starobní důchod výhodné. To chce přesnou kalkulaci. Bude nutné porovnat předčasný důchod a důchod snížený o nepříspěvkové roky. Pak je tu ještě ta doba devastace úspor.
Myslím, že suverénně vyhraje možnost pobírat předčasný důchod a mít k tomu své, předdůchodem nedotčené, úspory.
Použitelné by to mohlo být v období 5 až 3 roky před důchodovým věkem. Ale až po vyčerpání možnosti být registrovaný na Úřadu práce a pobírat podporu.

Ale opět jde jen o úvahy vycházející ze současných poměrů a předpokladů, jak bude institut předdůchodu legislativně vymezen.